voci di mondo: czech

Prospekt czech 2010Citát: “Žádná kultura nemůže přežít, jestliže se snaží být výlučná”, který vyslovil Mahatma Gandhí, spojil Marco di Piazza se svým dílem Skupina pohybujících se figur – Hlasy světa. Tato věta tvoří nedílnou součást plastiky, je to velmi zřejmý klíč k jejímu pochopení. Je nerozborně spjata s hmotou, která sochu lehce halí. Dílo se jeví jednoznačné díky až posedlému opakování věty v nejrůznějších jazycích, citát působí jako apel naší civilizace.

Možnost, kterou poskytuje Organizace spojených národů tím, že vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem sbližování kultur, musí být využita.UNESCO prostřednictvím své generální ředitelky Iriny Bokovové mluví o odpovědi na krizi a globální soupeření formou nového humanismu.

Je tedy v toskánských kořenech – poznamenaných touto hodnotou – že gesto jako toto Marca di Piazza překračuje hranice, aby zaujalo postavení ve dvou pevnostech světového kulturního dědictví: v Praze a v San Gimignanu, dvou památkách UNESCO. Poté co byly uznány jako místa, která jsou vlastnictví lidstva, musí vytvořit povědomí, že nejsou určeny jen vyvoleným. Je to dáno jejich samou podstatou: nepatří už jenom jednomu národu, ale celému lidstvu.

Most, který dnes spojuje Prahu a San Gimignano, je odpovědí na koncept nové humanity, který požaduje UNESCO. Materiálně se vtělil do věčného, jemného a duchovního objetí, které nám nabízí plastika Postavy v pohybu – Hlasy světa.

Read this text in italianoenglish